Koaliční vláda se minulý týden shodla na tom, že současné právní normy týkající se oblasti ochrany ovzduší jsou dostačující. Zelení s tím nesouhlasí a přinášejí desatero opatření, které by vláda měla neprodleně prosadit.

“Smog trápí celou republiku už několikátý den. Má zejména tyto zdroje: zastaralé průmyslové provozy, automobilovou dopravu, zvláště nákladní, a domácnosti, které topí občas vším, co jim přijde pod ruku,” shrnuje předseda Zelených Matěj Stropnický s tím, že u větších měst způsobuje smog doprava, u menších spíš domácí topeniště a v některých regionech jsou hlavními znečišťovateli uhelné elektrárny. “Chci vyzvat ministra pro životní prostředí Richarda Brabce, aby neotálel a předložil vládě antifosilní zákon, který má připravený. Rád bych viděl tu ruku, která ho v současné situaci nepodpoří.”

Jak se smogem zatočit? Členka týmu Zelených pro stínování vlády v oblasti životního prostředí Jana Drápalová doporučuje:

  • kdo znečišťuje, ať platí – je třeba zvýšit poplatky velkým znečišťovatelům, naopak těm, kdo znečišťují minimálně, daně snížit
  • přijmout antifosilní zákon, který by do roku 2050 závazně a vymahatelně snížil znečištění prachem o 96 procent oproti roku 1990, jak ukázala jeho dopadová studie
  • přestat dotovat kotle na uhlí z fondů EU, místo nich podporovat pouze čisté technologie, například tepelná čerpadla nebo kotle na biomasu
  • umožnit obecní vyhlášky na dočasný zákaz topení hnědým uhlím
  • rozšířit mýtné pro nákladní dopravu na silnice všech tříd
  • dát obcím právo výrazněji zpoplatnit vjezd vozidel do centra, podporovat obce při zavádění nízkoemisních zón
  • zavést penalizace (tzv. malusy) za málo účinnou výrobu elektřiny z uhlí z neefektivních, zastaralých elektráren
  • přijmout plán odstavování zastaralých uhelných elektráren a připravit systém podpory obecních větrných elektráren
  • podpořit chytrá řešení pro soběstačné domácnosti s panely na střeše a úložišti energie ve sklepě či garáži
  • zavést výkup plastových lahví, aby bylo výhodnější je vracet než jimi topit

Jana Drápalová dodává: “Teprve ve chvíli, kdy ustane vítr a zplodiny nerozfouká, vidíme, jak si své město nebo vesnici doopravdy znečišťujeme a jak si ničíme své zdraví. I ministr přiznává, že ve velkých aglomeracích byla smogová situace způsobena hlavně automobilovou dopravou, zejména tranzitující nákladní dopravou. Takže i ve městech, kde není znečišťující průmysl, jako je Praha nebo Brno, je situace velmi vážná. Navíc se každoročně opakuje. Proto  se ptáme, kdy se konečně začne řešit příčina – neregulovaná automobilová doprava ve městech?”

Přitom malé částice znečištění, které jsou podle posledních výzkumů pro zdraví nejnebezpečnější, totiž PM 2,5 a zejména PM 1, se prakticky neměří a nejsou stanoveny jejich limity. WHO doporučuje celoroční průměr těchto částic maximálně 20 mikrogramů, na informačním serveru o smogové situaci ČHMÚ ISKO je přitom v jednotlivých měřicích bodech situace označována za uspokojivou nebo vyhovující, i když jsou hodnoty PM 2,5 přes 80 mikrogramů na metr krychlový, jako třeba v Ostravě. Právě u těchto malých částic je vliv na zdraví a zdravotní stav citlivých osob prakticky okamžitý.