Nerovnost v příjmech žen a mužů je v Česku dlouhodobě výrazně vyšší než ve zbytku EU. Příčin nerovného odměňování je celá řada a zpravidla vycházejí ze stereotypů (např. představa muže jako hlavního živitele rodiny), nikoli z toho, že by ženy byly méně kvalifikované či schopné. Diskriminace založená na těchto stereotypech způsobuje, že ženy v průměru vydělávají o 22 % méně než muži. Ženy mají kvůli nižším výdělkům také průměrně nižší penze, což je v porovnání s muži vystavuje několikanásobně vyššímu riziku chudoby. Nejhorší je situace těch, které ve stáří zůstanou samy.
Ženy obecně pracují v méně výdělečných oborech než muži. Většinou jsou obory, kde je více žen, ohodnocovány nižší mzdou, např. státní správa, školství, sociální služby. Navrhujeme proto zvyšování platů v těchto oblastech. Plánujeme například zvýšit minimální tarifní plat zdravotních sester a pracujících v sociální oblasti s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním na 25 000 korun měsíčně (oproti dnešním 17 000). Byť se tyto profese nyní zpravidla netěší dostatečné společenské prestiži, jsou pro kvalitní fungování společnosti naprosto nezbytné. Podobně nástupní platy učitelek a učitelů zvýšíme na úroveň odpovídající mediánu mzdy vysokoškolsky vzdělaných osob v ostatních oborech (32 617 korun). Tak se zlepší podmínky pracujících v těchto oborech a zároveň se ve feminizovaných oborech dá očekávat navýšení počtu mužů a tím pádem prospěšná rozmanitost.

Při možnosti pobírat rodičovský příspěvek v kratší délce bez snížení celkové částky bude umožněno těm rodičům, kteří o to stojí, aby se dříve vrátili na trh práce. Zároveň se posílí možnost rodičů vybrat si, jak dlouho chtějí se svým dítětem zůstávat doma, a to i u rodičů s nižšími příjmy. V těchto změnách zároveň budeme zohledňovat všechny skupiny obyvatel tak, aby za žádných okolností nedošlo ke zhoršení jejich situace. Na tyto změny pak musí být navázána další opatření (rozvoj flexibilní pracovní doby, nárok na místo ve školce apod.).
Dále také podporujeme snížení odvodů pro rodiče malých dětí. Navrhneme snížení sazby sociálního pojištění o 5 procentních bodů z ročního základu pojistného nepřesahujícího 60 % průměrné roční hrubé mzdy u toho rodiče, který intenzivněji pečuje o dítě do 11 let věku, což jsou v drtivé většině ženy.

Z důvodu péče o děti a kvůli obtížným podmínkám při sladění pracovního, soukromého a rodinného života trpí ženy delším přerušením pracovní kariéry, a tak zpravidla nemohou postupovat v profesním růstu stejně rychle jako muži. Muži pak mají sice vyšší platy, ale nepečují tak často aktivně o své děti a tráví s nimi výrazně méně času než ženy (pouze méně než 2 % mužů pobírá rodičovský příspěvek). Z takového stavu neprofitují ani rodiče, ani jejich děti.
V diskusi o střídavé péči budeme vždy preferovat zájem dítěte. Proto je třeba se na toto téma podívat v celé jeho komplexnosti a s vědomím všech důsledků. Důležitá je také osvěta a vzdělávání soudců a soudkyň či zvyšování rodičovských kompetencí otců. Tam, kde jsou pro to vhodné podmínky, budeme podporovat svěření dětí primárně do střídavé péče obou rodičů po rozvodu.

S ohledem na demografický vývoj včas zajistíme i dostatečnou kapacitu ve školkách, dětských skupinách, mikrojeslích a také školních družinách.
Osamělým rodičům by dále měly být udělovány mimořádné příspěvky v nezaměstnanosti podle počtu dětí v jejich péči. (Například po vzoru Německa, které již navýšilo příspěvky v nezaměstnanosti pro matky samoživitelky a otce samoživitele.)

Poměr mezi ženami a muži ve volených funkcích i ve státní správě by měl více odpovídat jejich podílu ve společnosti. Ženy jsou v současnosti v politických pozicích zastoupeny většinou zhruba ve 20 až 30 %. Ještě nižší zastoupení žen přetrvává i na rozhodovacích pozicích v rámci státní správy a ve vedení vědeckých institucí. Ženy na druhou stranu v současnosti tvoří 56 % studujících na všech vysokých školách a 60 % ze všech absolvujících. Ženy zároveň tvoří 43 % ekonomicky aktivního obyvatelstva ČR. Přesto zůstávají ženy nadále výrazně méně zastoupeny v rozhodovacích pozicích. To dokládá, že v této oblasti nevyužíváme talent žen dostatečně a že vyšší účast žen v rozhodovacích pozicích je třeba aktivně podporovat.

Umožníme ženám se svobodně rozhodnout, zda chtějí rodit v porodnici, porodním domě či doma. Zasadíme se o úpravu postavení porodních asistentek, která umožní výkon jejich profese v plném rozsahu jejich kompetencí. Zasadíme se o to, aby byly služby porodních asistentek plně hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění.
Zavedeme plošnou peněžitou pomoc v mateřství, která nebude navázaná na nemocenské pojištění. Matky, které studovaly, měly hůře placenou práci nebo pečovaly o starší dítě, nemají být trestány nevyplacením mateřské.

Zvýšíme příspěvek na péči, tak aby odrážel skutečné potřeby závislých osob. Institut pečovatelského volna je v zahraničí obdobou rodičovské či mateřské. Zajišťuje pečujícím – zpravidla ženám – možnost starat se po určitou dobu o blízké se zdravotními problémy a následně se vrátit zpět do práce. Často se tento problém dotýká takzvané „sendvičové generace”, tedy osob, které souběžně pečují o děti i o své rodiče v seniorském věku.