Kvůli tomu, aby se velké parlamentní strany dostaly k milionům pro své politické instituty, chystá vláda nadměrnou administrativní zátěž pro neziskové organizace. “Zákon o statusu veřejné prospěšnosti, který chtějí poslanci zrychleně schválit, bude znamenat možnost státu šikanovat nepohodlné spolky. Původně měl prospět neziskovému sektoru, ten jej ale v této podobě odmítá. Naopak jej potřebují politické strany, aby mohly financovat své politické think-tanky z veřejných peněz,” uvedl místopředseda Zelených Michal Berg.

Status veřejné prospěšnosti by mělo být označení, že příslušná neziskovová organizace vykonává užitečnou činnost a pracuje podle příslušných standardů. Aktuální návrh zákona ale na spolky klade tak náročné povinnosti, že jej budou moci splnit jen velké organizace s profesionálním zázemím. “Drtivá většina neziskovek či spolků, které vykonávají užitečnou činnost, tak o tento status nebudou moci ani žádat, protože by to pro ně znamenalo obrovské administrativní náklady navíc. Status tedy nijak neodliší poctivé a nepoctivé neziskovky, ale pouze několik největších,” popisuje Michal Berg základní problém této normy.

Dalším problémem je potenciální šikana organizací, které podmínky pro status veřejné prospěšnosti nesplní. Vláda zadala ministrům vymyslet, kde by se mohl tento status všude aplikovat. “Spolky by se tak mohly dočkat toho, že úřady podmíní veřejnou prospěšností například možnost ucházet se o dotace nebo odečíst si z daní dary na dobročinnost,” vysvětluje Michal Berg. “Taková situace by pak byla nepřiměřenou šikanou, vedoucí až k likvidaci podstatné části neziskového sektoru,” dodal.

Proti zákonu se bouří zastřešující organizace neziskových spolků, proti byla i Legislativní rada vlády. Přesto jej vláda schválila a nyní ho dokonce chce projednat v parlamentu ve zrychleném režimu. “Je to taženo snahou velkých stran moci čerpat miliony na své politické think-tanky. Aby mohly získat dotace z rozpočtu, musí mít dle zákona přiznán status veřejné prospěšnosti. Tento zákon tak v konečném důsledku potřebují pouze tradiční parlamentní politické strany,” dodal Michal Berg.

Hlavní kontroverzní povinnosti kladené zákonem na neziskovky pro získání statusu veřejné prospěšnosti:

– Organizace pro získání statusu musí předložit účetní uzávěrky za dvě poslední účetní období, pokud má obrat nad 5 milionů, tak ověřené auditorem. To klade nároky na účetní a auditorské služby. Povinnost předkládat audit se přitom týká firem až od obratu 80 milionů.

– Organizace musí mít zřízen orgán, který kontroluje její hospodaření a v tomto kontrolním orgánu nesmí být osoba blízká někoho ze statutárního orgánu. Což může být problém menších organizací, ve kterých působí například více členů rodiny.

– Osoby, které se podílejí na činnosti jako statutární osoby, musí být bezúhonné. Zde je riziko ovlivnění činnosti státu nepohodlných organizací, jejichž statutární orgány se mohou dostat do účelového konfliktu se zákonem například při akcích, jako byla blokáda těžby na Šumavě.

– Pokud má organizace smlouvu s někým, kdo je jí osoba blízká, a vyplatí ji ročně nad 50 tisíc/rok, musí kontrolní orgán podat zprávu, zda je tato smlouva hospodárná. Pro neziskové organizace to znamená nutnost pečlivé kontroly všech výdajů jednotlivým osobám a hlídání, zda je tato hranice překročena.

Možná rizika, která mohou nastat při snaze o další užití statusu veřejné prospěšnosti ze strany úřadů:

– Státní a samosprávné orgány mohou statusem veřejné prospěšnosti podmiňovat příjem dotací z veřejných rozpočtů. Což může být smrtící pro malé neziskové organizace, jako jsou například sportovní, kulturní či environmentalní spolky.

– Zákony na daňovou uznatelnost darů neziskovým spolkům mohou v budoucnu vyžadovat veřejnou prospěšnost. To by vytvořilo zásadní nerovnost mezi velkými a malými organizacemi, protože dary malým by např. nebyly daňově uznatelné.

– Organizace, které jsou svou činností státu či veřejné sféře nepohodlné (např. advokační neziskové spolky) mohou být v případě, že o veřejnou prospěšnost nepožádají, označovány za neseriozní a jejich advokační činnost či pověst tím může být poškozována.