Vyloučení občanských spolků z rozhodování o stavbách, které navrhují poslanci ČSSD Adámek a Foldyna spolu s poslaneckým výborem pro veřejnou správu, by zásadním způsobem otevřelo dveře korupci. Umožní totiž investorům snáze ovlivňovat utajená úřední rozhodnutí.

Evropská legislativa sice neumožňuje odepřít účast veřejnosti na rozhodování o stavbách, které podléhají procesu EIA, tedy posuzování dopadu na životní prostředí. U všech ostatních staveb však bude veřejnost podle tohoto pozměňovacího návrhu k novele stavebního zákona vyloučena. Ve sněmovně přitom již leží novela zákona o EIA, v níž se výrazně omezuje počet záměrů, které mají procesu EIA podléhat.

“Pokud by se schválila i tato novela, proces EIA už nebude vyžadovat například výstavba průmyslové zóny s rozlohou do 20 hektarů, obchodní komplexy a nákupní střediska s celkovou zastavěnou plochou do 6000 metrů čtverečních či parkoviště s až 500 parkovacími místy. K prašnosti a hlučnosti, velikosti či nevhodnosti těchto staveb se lidé ze sousedství prostě už nebudou smět vyjádřit,” uvedl Matěj Stropnický, předseda Zelených.

Vláda slibovala, že u staveb urychlí povolovací procesy a umožní stavebníkům, aby si mohli vyřídit všechny potřebné papíry na jednom místě. To měl být smysl novely stavebního zákona. Dušovala se přitom ve svém programovém prohlášení, že účast veřejnosti ve správních řízeních nijak neomezí. Nic z toho však vládní koalice nedodržela. Nepovedená novela je tak hlavně vehiklem pro nejrůznější lobbistickou a poslaneckou tvořivost. Kvůli neschopnosti ministryně Šlechtové (za ANO) vznikl paskvil, který nadělá víc škody než užitku. K pěti hlavním nedostatkům navrhovaných úprav stavebního zákona a s ním souvisejícího zákona o EIA patří:

  • vyloučení spolků z povolování staveb, které nepodléhají procesu EIA. Toto opatření, které poslanci ČSSD Adámek a Foldyna chtějí připojit k novele stavebního zákona, přitom povolování staveb nijak neurychlí, neboť vyřazením občanů se nezkrátí lhůty například pro majitele nemovitostí v okolí. Nepřinese to ani rychlejší rozhodování úředníků, kteří často vydávají svá rozhodnutí s velkým zpožděním. Schválení návrhu naopak zajistí, že investoři získají větší prostor pro případné ovlivňování utajených úředních rozhodnutí.
  • vyloučení veřejnosti z rozhodování o kácení stromů. Tato změna je součástí vládní novely stavebního zákona. Zatímco nyní se při kácení rozhoduje za účasti místních spolků, které chrání zeleň v desítkách měst v Česku, nově mají úřady začít vydávat pouze závazné stanovisko bez účasti veřejnosti. Toto stanovisko bude možné napadnout až při odvolání proti výsledku celého územního řízení, což je obrovská komplikace.
  • omezování soukromého vlastnictví takzvaným institutem předběžné držby, který je nejspíš v rozporu s ústavou. Toto opatření prosazují poslanci v pozměňovacím návrhu k novele stavebního zákona. Institut předběžné držby umožní doslova stavět na cizím. U dálnic, silnic první třídy a železničních koridorů by stavební úřad mohl už na začátku přiznat stavbařům takzvanou předběžnou držbu. Tím jim umožní stavět bez ohledu na to, že majitel pozemku se chce odvolávat nebo soudit.
  • omezování přístupu veřejnosti k informacím v procesu EIA. S novelou stavebního zákona jde ruku v ruce novela zákona o EIA, která má například zrušit veřejné slyšení, respektive zrušit povinnost ho svolat, ale to je vlastně totéž. Dále se už nemají v procesu EIA zveřejňovat odborné posudky.
  • nesystémová výjimka ve prospěch snazšího povolování jaderných elektráren. Nově má být použita takzvaná obalová metoda, kdy se stanoví jen „limitní parametry“ a nové reaktory získají územní rozhodnutí, ačkoliv vůbec nebude jasné, jaká technologie se postaví. A ty mají velmi rozdílné dopady na životní prostředí včetně krajinného rázu. Jestliže tato výjimka projde, můžeme se brzy dočkat rozšíření i na průmyslové areály a zóny i na další stavby. Výjimku prosazují poslanci v pozměňovacím návrhu k novele stavebního zákona.