Skupina 17 senátorů z iniciativy Zelených podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení některých zákonných ustanovení přijatých poslední novelizací stavebního zákona, provedenou zákonem č. 225/2017 Sb. Senátoři se domáhají zrušení uvedených ustanovení z důvodu jejich rozporu s Listinou základních práv a svobod a s Ústavou.
„Novela selhává v tom, že nedokáže řízení zrychlit, protože neomezuje účast dotčených orgánů v řízení, ale pouze vylučuje veřejnost,“ uvedl předseda Zelených Matěj Stropnický. „Vyloučení veřejnosti považujeme za protiústavní zásah do občanských práv,“ dodává. Právě Zelení byli iniciátory ústavního návrhu. „Pokud chtěla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO), která novelu zákona předložila, dosáhnout omezení zdržování výstavby ze strany některých ekologických spolků, mohla například omezit účast veřejnosti podle místa bydliště, ale ne ji vyloučit úplně,“ uzavírá Stropnický.
„Účast veřejnosti v rozhodování je žádoucí, neboť má pozitivní dopad na kvalitu vydávaných rozhodnutí. Zároveň působí protikorupčně. Přítomnost občanů ve správních řízeních a dalších procesech činí tato jednání transparentnější a omezuje možnost „nadstandardních“ dohod mezi úředníky a investory,“ uvedl jeden ze signatářů, senátor za Prahu 11 Ladislav Kos.
Senátoři v návrhu napadají jednak část novelizovaného znění § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, která ruší možnost účasti spolků ve správních řízeních vedených stavebními úřady podle stavebního zákona, pokud se o záměru nevede proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Dále v něm napadají tři nové odstavce 9 až 11 v § 4 stavebního zákona, které zásadním způsobem omezují možnost přezkumu zákonnosti závazných stanovisek vydávaných pro účely řízení podle stavebního zákona. Napadená ustanovení nebyla součástí původního vládního návrhu novely stavebního zákona, ale byla do něj zařazena až pozměňovacími návrhy poslanců v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně. Ministryně Šlechtová s nimi však vyslovila souhlas předkladatelky.
Návrh napadá omezení práva spolků na účasti ve správních řízeních s odůvodněním, že jde o nepřiměřené omezení základního práva obyvatel domáhat se svých práv na užívání majetku, popřípadě práv na přístup do krajiny a na obecné užívání veřejné zeleně a lesa. V důsledku novelizace totiž všichni lidé, kteří žijí v okolí budoucího středně velkého stavebního záměru dotýkajícího se přírody v místě jejich bydliště, nemají však vlastnické právo k sousedním pozemkům nebo stavbám, zcela ztrácejí možnost ovlivnit rozhodování stavebního úřadu o umístění a povolení takové stavby. Zákonná úprava jim doposud zaručovala účast v řízení alespoň prostřednictvím spolků. Novelizací však tuto možnost bez náhrady ztratili. A to je z hlediska ústavních principů nepřiměřené.
Návrh senátorů vychází ze stanoviska 22 akademiků ze 4 právnických fakult, které bylo předloženo Senátu a Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu novely v květnu tohoto roku. Podpořilo ho 17 senátorek a senátorů: Eliška Wagnerová, Petr Orel, Ladislav Kos, Libor Michálek, Václav Láska (všichni za Zelené), Jitka Seitlová, Zdeněk Papoušek, Renata Chmelová, Václav Hampl, Lumír Kantor, Jiří Carbol, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (všichni za KDU-ČSL), Jiří Dienstbier, František Bublan, Eva Syková (všichni za ČSSD), místopředseda Senátu Jiří Šesták (STAN) a Alena Dernerová (nez.). Návrh zpracoval advokát Petr Svoboda.