Zatímco v sousedním Německu jsou Zelení ve vládě, na české politické scéně se jim prozatím příliš nedaří. Komunální volby by to ale mohly změnit. „Situace nyní ukazuje, jak klíčová jsou i pro naši bezpečnost ekologická řešení v podobě čisté energie,“ konstatuje spolupředseda Zelených Michal Berg. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také varuje před tristní situací, co se týče péče o českou krajinu. Došlo i na téma zdražování či závislosti ČR na ruském plynu.

Zeleným je vyčítáno, že jsou až příliš levicoví. Souhlasíte s touto kritikou? Kam v politickém spektru se vy sami řadíte?

Kritika je něco, co se vyjadřuje ke konkrétním návrhům. Nelze někoho kritizovat za to, že je levicový nebo pravicový, to je úplný nesmysl. Jako Zelení se věnujeme tématům, která považujeme za nejzávažnější pro obyvatele Česka a zároveň nevidíme u ostatních politických stran – ani levicových, ani pravicových – dostatečný zájem o jejich řešení. Zelení stojí na straně slabších a těch, kteří se nemohou bránit, ať už to jsou lidé nebo příroda. Můžeme to nazývat spíše levicový přístup, zvláště pak v situaci, kdy zde máme válku nebo obrovskou inflaci. Tyto problémy je prostě potřeba řešit a je zjevné, že s pravicovou mantrou slabého státu a snižování daní nelze ochranu obyvatel před zdražováním energií, potravin a bydlení vyřešit. Stejně tak nemůže oslabený stát řešit ozbrojený konflikt nebo klimatickou krizi. Proto budeme vždycky prosazovat, abychom měli fungující veřejné služby a státní správa byla funkční a profesionální.

Zelení jsou automaticky spojováni s životním prostředím. Vadí vám toto zaškatulkování?

Životní prostředí je zásadní téma pro naši bezpečnost, pro lidské zdraví a pro naši budoucnost. Zelení z principu vždy budou jeho nejdůslednějším ochráncem mezi českými politickými stranami. Planetu máme jenom jednu. Situace nyní ukazuje, jak klíčová jsou i pro naši bezpečnost ekologická řešení v podobě čisté energie. Všechno je zkrátka propojené. Odjakživa jsme ekosociální strana, řešíme podstatné věci spojené s ekonomikou a energetickou transformací, stejně jako pomoc lidem zvládat pomoc ukrajinským uprchlíkům. To vše patří do zelené politiky.

Podívejte se do sousedního Německa, kde jsou Zelení ve vládě. Naši kolegové na pozici ministryně zahraničí a ministra hospodářství a klimatu se dostali v době krizí na špici žebříčku popularity politiků, protože řeší problémy komplexně. Je naší dlouhodobou výzvou získat takovou podporu doma v Česku.

Když zůstaneme u životního prostředí, v čem se Česko zlepšilo a v čem naopak zaostává?

Lidé u nás mají přírodu rádi a některými osobními kroky se ji snaží chránit. Běžní Češi se rádi rozhodují ekologicky, úsporně, a předávají si zkušenosti mezi generacemi, ať už se jedná o vlastní pěstování zdravých potravin nebo třeba kutilství a snahu si věci opravit a prodloužit jim tak životnost.

Mnohem horší je stav systémových řešení péče o přírodu nebo klima. V rozvoji obnovitelných zdrojů energie Česko posledních 10 let de facto prospalo a propadlo se v rámci Evropy až za Srbsko nebo Albánii. Žádná vláda dosud nepřišla s realistickým plánem transformace české energetiky, tak abychom nebyli závislí na ruské ropě a plynu.

Velkým, roky zanedbávaným a proto narůstajícím problémem je péče o krajinu, půdu a biodiverzitu, zejména v zemědělské krajině. Průmyslové zemědělství a lesní hospodaření na velkých monokulturách nás dovedlo do dnešní kritické situace seschlých smrkových lesů a polí bez polního ptactva a bez hmyzu. A všichni víme, jak zoufale nefunkční se ukázaly orgány, které mají přírodu chránit, v kauze Bečva.

Zelení jsou už delší dobu prakticky mimo vysokou politiku. Kde se stala chyba?

Zelení jsou dlouhodobý projekt. V Česku založený ještě v listopadu 89 jako první porevoluční strana. Některé věci, které se nám podařilo prosadit, například program Zelená úsporám, běží stále a lidé z něj vyčerpali již mnoho miliard na vlastní úspory energie.

Jsme aktivní na úrovni měst a krajů, máme zastoupení v Senátu. Je pravda, že jsme v minulosti udělali nějaké chyby, které mohly důvěru voličů snížit, ale přesto – na rozdíl od jiných krátkodobých projektů – stále fungujeme, stále pracujeme pro lidi a pro přírodu a stále se k nám hlásí nové lidé. Protože máme středopravicovou vládu a v opozici jen populisty a extrémisty, je tady podle nás prostor pro nepopulistickou opozici, která by měla zahrnout i Zelené.

Komunální volby se blíží. S jakým výsledkem pro Zelené byste byl spokojen?

Chceme se spolu s partnery navrátit do zastupitelstev Prahy a Brna. V obou městech cítíme velké upozadění ekosociální politiky, resp. hrozbu posilování rozkladných aktivit politických podnikatelů, zejména z ANO a ODS. V dalších městech je našim cílem získat přibližně 200 pozic městských zastupitelů a zastupitelek, což by bylo zopakování výsledku z před čtyř let.

Jak hodnotíte dosavadní politiku vlády Petra Fialy? V čem s ní souhlasíte a v čem podle vás selhala?

Přidanou hodnotou této vlády beze sporu je, že to není vláda Andreje Babiše. Představa, že je při vypuknutí ukrajinské války premiérem Babiš, je doslova hrozná.

Nejpozději hlasování o dohodě s autoritářskou polskou vládou ohledně pokračování těžby na velkolomu Turów na Liberecku však ukázalo, že ochrana obyvatel Česka není pro vládu prioritou. Evropa i právo byli na naší straně. Fialova vláda upřednostnila utajený kšeft s polskými konzervativci i za cenu pokračující devastace Liberecka a klimatu.

Po dvou měsících od vypuknutí války na Ukrajině vidíme také limity vládního přístupu k pomoci uprchlíkům. Dobrovolníci se hroutí pod tlakem, který na nich vláda nechává například na pražském Hlavním nádraží, kde pobývají stovky uprchlíků s dětmi. Tyto improvizace nemohou mít dlouhého trvání.

Stejně tak nevidíme téměř žádnou smysluplnou snahu vlády snižovat závislost na ruském plynu a ropě – měl přijít masivní program dotací a půjček na investice do zateplování, náhradu plynových kotlů a instalaci solárů nebo tepelných čerpadel, ale to, co ministerstva zatím představila, je oproti jiným zemím v podstatě výsměch. Lidé mají o tato řešení zájem, ale není v jejich silách okamžitě investovat sto nebo dvě stě tisíc, proto tady musí pomoci vláda. Je to v zájmu nás všech.

Jak jste již naznačil, v souvislosti s válkou na Ukrajině vyvstal i problém závislosti Česka na ruském plynu. Jaké řešení navrhujete?

Ekonomická cena za to, že se nám podaří úplně izolovat Putinův režim, je to nejmenší proti utrpení lidí v Buči, Irpini, Mariupolu, na Ukrajině.

Stát musí zásadně zjednodušit dostupnost dávek státní sociální podpory, zejména příspěvku na bydlení. Výzkumy ukazují že až 85 % seniorů, kteří na tuto finanční pomoc mají nárok, ji nevyužívají. Je to prostě příliš složité a stát vyžaduje obrovské množství papírů.

Všichni, kdo bydlí v rodinných domech, musí mít možnost získat finance na přechod od plynu na na jiné zdroje vytápění. Navázat na Zelenou úsporám a ještě víc čerpání této podpory zjednodušit a rozšířit, nabídnout navíc nízko úročené půjčky, které umožní dotace spolufinancovat, nebo odstranit zbytečnou byrokracii, která s tím je spojena.

Obyvatelé bytových domů musí dostat od státu použitelnou nabídku na zásadní navýšení energetické úspornosti svých budov nebo instalaci solárů a tepelných čerpadel. Příkladem budiž brněnské sídliště Nový Lískovec, které dlouhodobě ukazuje, jak to dělat. Za aplikací změn stojí letitá práce zelené starostky Jany Drápalové.

A průmysl? Čeští průmyslníci sdružení ve Svazu průmyslu a dopravy nebo v Teplárenském sdružení roky blokovali změny, které by vedly k jejich větší energetické efektivitě, k zvyšování nezávislosti na Rusku. Mnozí z nich patří rovněž mezi největší znečišťovatele v Česku. Tento jejich způsob parazitování na našem životním prostředí a na naší bezpečnosti je neudržitelný.

Jak by Zelení zastavili vlnu zdražování, která momentálně Čechy tíží?

Zdražování se týká mnoha oblastí života, a není úplně v silách Česka to v globalizovaném světě zastavit, zvláště pak pokud velká část zdražování padá na vrub energií. Určitě se ale můžeme inspirovat v okolních zemích: někde dokázali snížit DPH na základní potraviny, v Německu pak jako reakci na zdražování pohonných hmot zavedli měsíční jízdenku na všechny druhy dopravy za 9 euro. Při srovnání průměrných platů by to bylo jako bychom měli u nás jízdenku za 75 korun. V Rakousku zase všichni dostali energetický šek na 150 euro jako pomoc pro vysoké ceny energií.

Česko je nově členem Rady OSN pro lidská práva, podle kritiků ale není situace v této oblasti až tak růžová, jak by se mohlo zdát. Co by tedy Česko podle vás mělo zlepšit především?

Ostudou je letité odmítání ratifikace Úmluvy rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Tzv. Istanbulská úmluva, kterou blokují zejména konzervativní kruhy kolem KDU-ČSL a představitelů katolické církve. Velké nedostatky máme i v chybějícím zrovnoprávnění stejnopohlavních sňatků nebo v odstraňování diskriminace.

Zelení se ostře vymezili proti spolku Hnutí pro život. Proč pokládáte jeho aktivity za „nechutné“?

Zneužívat oběti znásilnění ve válce pro svou propagandu je jedna z nejnechutnějších věcí, co si lze představit. Naopak, potřebujeme takovým obětem co nejvíce pomáhat. Právě teď vidíme v USA, kam vede ovlivňování politiky takovýmito extrémisty – chystají se tam zakázat potraty v důsledku vlivu podobných hnutí, přestože většinově ve společnosti zákaz podporu nemá.