Spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis (na fotografii vpravo, spolu s další zástupkyní českých Zelených Zuzanou Pavelkovou) přibližuje hlavní myšlenky, se kterými přišel Green Social Summit, jehož se v uplynulých dnech zúčastnila v Madridu. Zaujaly jí panelové debaty o tom, jaký bude mít na pracovní místa vliv umělá inteligence, klimatická změna nebo daňové úniky.

S příchodem umělé inteligence (AI) se budeme muset umět popasovat nejen se snížením či úplnou ztrátou některých pracovních míst, ale i s rizikem postupující „uberizace práce“, tedy nejistých pracovních míst bez záruk časového vytížení, výše odměny či sociálních jistot. Takové prekarizované práce je už teď v Česku víc než je zdrávo a potřebovali bychom ji spíše snižovat.

A aby toho nebylo málo, tak s digitálním nahrazováním lidské práce přijde nevyhnutelně i snižování příjmu do státního rozpočtu z daní, které by za normálních okolností byly generovány pracovními úvazky. Pokud stát nezačne urychleně dělat kroky, které tomu předejdou, může nastat cynická situace, ve které lidé přijdou o práci, stát nebude mít prostředky, za které by mohl lidi rekvalifikovat, a alternativou bude „tak tady máte 500,- Kč za aplikaci injekce pacientovi a my se vám opět ozveme, až budete zapotřebí“.

Další ohrožení pracovních míst přináší klimatická změna, kdy např. dělníci na stavbách nebo pracovníci na ovocných plantážích přestávají být schopni přes léto efektivně pracovat, protože je nesnesitelné horko a stoupá počet pracovních úrazů. To už se děje např. ve Španělsku a s postupujícím oteplováním se problém začne rozšiřovat i do jiných částí Evropy.

Ekonomické škody, které se s tím pojí, jsou ale jen zlomkem celkových škod spojených s klimatickou změnou, která se už dnes projevuje i v českém zemědělství a lesnictví formou neúrody způsobené suchem, přívalovými dešti, povodněmi, přemnoženými škůdci nebo požáry. Najít tedy potřebných 20 % evropského HDP na transformaci pro „zelená“ pracovní místa je hodně, ale čím déle budeme váhat, tím dražší to bude.

V současné situaci by spolu evropské země neměly soutěžit o to, která bude větším daňovým rájem. Je v zájmu všech, aby miliardové korporace i jednotlivci adekvátně přispívali do daňového systému ve společnosti, ze které bohatnou. V Česku by progresivním zdaněním miliardářů získal stát ročně 91,2 miliard korun, a to je již po započítání odlivu těch, kteří by kvůli zdanění zemi opustili (asi 10%). Podrobněji o tom píše tato studie frakce Greens/EFA v evropském parlamentu.

Nejzajímavější na tom je, že o tom mluví také milionář Phil White, který spolu s ostatními britskými milionáři, sdruženými do uskupení Patriotic millionaires UK (Patriotičtí milionáři Spojeného království), vede aktivní kampaň za to, aby je britská vláda více zdanila. Opírají se mimo jiné o dvě publikace od Wilkinson & Pickett, které ukazují, jak sociální problémy rostou s nárůstem sociálních nerovností, a zároveň že nerovné společnosti jsou na tom ekonomicky hůře než ty, kde jsou si lidé rovnější. A také, že je důležité, aby se peníze vracely do státních rozpočtů místo do soukromých investic miliardářů, protože vlády – na rozdíl od soukromníků – investují (více či méně transparentně a více či méně kompetentně) do svých občanů.

V současném turbulentním období, plném technologických, klimatických a ekonomických výzev, je nezbytné, aby všichni politici a političky hledali udržitelná a spravedlivá řešení. Green Social Summit byl proto jednom z kroků, kteří zelení z celé Evropy konají, aby nacházeli odpovědi na výzvy současného světa. Je nezbytné, aby transformace, kterou nyní procházíme, byla spravedlivá a brala v úvahu potřeby a problémy všech vrstev obyvatelstva – zkrátka aby ekologie byla pro všechny. Ať už jde o pracovní místa, daňovou spravedlnost, nebo klimatickou odolnost, společný cíl by měl být jasný: budovat silnější, spravedlivější a zelenější Evropu pro všechny.