Každoročně se opakuje stejný scénář: několik měsíců trvající příprava na testy, které nemají nic společného s rozvojem talentů. Místo podpory vzdělávání se vytváří překážky, které měří jediné – ochotu podrobit se systému, který staví na testování, nikoli skutečném ověřování předpokladů ke studiu.

Problémy s přijímačkami

Přijímací testy organizované organizací Cermat nejsou jen administrativním procesem, ale i výhodným byznysem s přípravnými kurzy. Tento byznys vylučuje děti z rodin, které si přípravu nemohou dovolit. Samotné přijímačky neslouží k ověření kvalifikace ke studiu, ale jako nástroj selekce – i to ukazuje na selhání vzdělávací politiky státu, který není dlouhodobě schopen vytvořit nabídku vzdělávání, která by odpovídala zájmu uchazečstva a nároků moderní společnosti. Stát vytváří zbytečné překážky těm, kteří nechtějí nebo nemohou platit za přípravné kurzy a materiály. Podporuje tak pokračování produkce levné pracovní síly pro české “montovny”, ačkoliv vládní představitelé dlouhodobě vyhlašují potřebu investic do vzdělání, vědy a výzkumu jako jeden z klíčových faktorů pro budoucí konkurenceschopnost České republiky.
Testování, které se stalo neoddělitelnou součástí vzdělávacího procesu, vytváří zbytečný stres pro všechny zúčastněné. Učitelé se místo toho, aby se věnovali skutečnému vzdělávání, soustředí na přípravu na testy. Rodiče platí za přípravné kurzy a taktizují s výběrem škol, zatímco děti jsou nuceny podstoupit stresující, odborně pochybné přijímací řízení s nejistým výsledkem. Přichází únava, úzkost a vyhoření, což má dlouhodobé důsledky i pro ty, kteří přijímačky úspěšně složí. 

Systém, který zůstává pozadu

V mnoha evropských zemích se od testování ustupuje. Ve Finsku, které slouží často jako evropský model vzdělané společnosti, neexistují centrální testy. Tamní střední školy si vybírají žáky na základě vlastních (smysluplných) kritérií, zaměření a zájmů, což umožňuje mnohem spravedlivější přístup.
V roce 2025 bylo v Praze podáno na veřejná čtyřletá gymnázia více než 8 000 přihlášek, přičemž k dispozici bylo pouze 2 388 míst. Radní pro školství v hlavním městě, Antonín Klecanda (STAN), se za poslední rok nepostaral o žádná konkrétní řešení této situace, ač odborných doporučení dostal celou řadu. Praha je stejně jako většina republiky vzdělávací periferií s jedním z nejnižších podílů žáků na středních školách se všeobecným zaměřením v Evropské unii. Počet míst na svých školách navyšují především soukromé školy, což do vzdělávání přináší další bariéry.

Co navrhujeme

Je nutné rozšířit kapacity škol tam, kde poptávka převyšuje nabídku, aby vzdělání bylo dostupné širšímu okruhu studentstva. Důvěřujme školám, aby si studující vybíraly na základě smysluplných a rozmanitých kritérií, která odpovídají jejich potřebám. Současně je třeba omezit vliv Cermatu a zavést spravedlivější přijímací procesy, které nebudou závislé pouze na testech. Dlouhodobým cílem by mělo být úplné zrušení přijímacích zkoušek, aby vzdělání bylo dostupné každému, kdo o něj projeví zájem, bez ohledu na jeho ekonomické nebo sociální zázemí.

Vzdělání není luxusní zboží, ale základní právo. Kvalitní vzdělání pro všechny je investicí do budoucnosti nejen mladých lidí, ale celé společnosti.