Zelení přináší český překlad nejdůležitějších zjištění ze zprávy klimatických think-tanků Sandbag a Agora Energiewende „Evropský energetický sektor v roce 2019“.

„V roce 2019 poprvé vyrobily vítr a slunce více energie než uhlí. To je dobrá zpráva, která ukazuje, že Evropa je lídrem, pokud jde o rychlost, se kterou větrná a solární energie nahrazuje uhlí,“ komentuje zprávu spolupředseda Zelených Michal Berg. „Zároveň je z ní jasně patrné, že státy střední a východní Evropy včetně Česka jsou pozadu. Konec spalování uhlí v energetice je jasnou věcí, díky růstu cen emisních povolenek může dokonce nastat dříve, než mnozí očekávají. Jde tedy hlavně o to, abychom transformaci energetiky nezanedbali a co nejdřív nastavili vhodné podmínky na vybudování dostatek nových kapacit obnovitelných zdrojů,“ dodal.

V roce 2019 se dvě další evropské země zavázaly odstoupit od uhlí. Řecko a Maďarsko přestanou vyrábět elektřinu z uhlí do roku 2028, respektive 2030. “Doposud všechny země s výjimkou Německa, které si stanovily svůj plán ústupu od uhlí, počítají maximálně s rokem 2030. Česka uhelná komise by měla mířit k obdobnému datu,” uvedla Magdalena Davis, spolupředsedkyně Zelených.

Zpráva, založená na údajích ze všech zemí EU, shrnuje nejnovější poznatky o evropském energetickém přechodu v oblasti elektřiny. Data jsou dostupná jako otevřený zdroj, každý si je tedy může zdarma stáhnout a sám analyzovat.

„Emise CO2 v energetickém sektoru klesají rychleji než kdy předtím. Spalováním uhlí v elektrárnách vzniká 30 % všech globálních emisí z fosilních paliv – proto je zásadní, aby se všechny státy bezodkladně zaměřily na ústup od uhlí. Evropa se stala zkušební laboratoří pro to, jak může větrná a solární energie nahradit uhlí. Rychlost dosahování výsledků by měla být ujištěním pro další země, že se mohou stejně rychle zbavit vlastní závislosti na uhlí.“
– Dave Jones, Energetický analytik think-tanku Sandbag

1) Slunce a vítr poprvé poskytly více elektřiny než uhlí

V roce 2019 pocházelo z větrných a solárních elektráren 18 % (569 TWh) elektřiny vyrobené v EU, zatímco podíl uhlí klesl na pouhých 15 % (469 TWh). Před pouhými pěti lety přitom unijní státy vyráběly spalováním uhlí dvakrát více elektřiny než z větru a slunce.

2) Výroba energie z uhlí kolabuje

Výroba elektřiny z uhlí klesla v Evropské unii za pouhý jeden rok o 24 % – na méně než polovinu úrovně z roku 2007. Jen v roce 2019 to vedlo k dvanáctiprocentnímu snížení emisí CO2 v evropském energetickém sektoru – to znamená největší pokles od roku 1990.

Mnoho západoevropských zemí zaznamenalo výrazně vyšší meziroční pokles, východní Evropa naproti tomu spíše zaostávala. Polovina z nespáleného uhlí byla nahrazena větrnými a solárními zdroji, druhá polovina pak elektřinou z plynu. Výroba větrné a solární energie vzrostla díky kapacitě nových zařízení. V případě plynu sehrála roli zvyšující se konkurenceschopnost plynových elektráren jako důsledek rostoucích cen emisních povolenek a nízkých cen plynu.

Procentuální podíl elektřiny z uhlí
Výroba elektřiny spalováním černého a hnědého uhlí v zemích evropské osmadvacítky

3) Země s největším nárůstem větrné a solární energie zaznamenaly největší pokles energie vyrobené z uhlí

Podíl uhlí na na výrobě elektřiny se v letech 2010 až 2019 snížil o 10 procentních bodů, zatímco kombinovaný podíl větrných a solárních zdrojů vzrostl o 13 procentních bodů.

Evropa se při přechodu na nové zdroje energie vyhnula mezistupni v podobě zemního plynu: navzdory nárůstu produkce elektřiny z plynu v roce 2019 je podíl plynu stále o jeden procentní bod nižší než v roce 2010, přičemž od roku 2014 byly do provozu uvedeny plynové elektrárny o celkové kapacitě pouze 7 GW.

4) Evropský přechod od uhlí k čistým zdrojům energie akceleruje

Odhaduje se, že kapacita větrných elektráren narostla v roce 2019 o zhruba 14 GW, což je druhý nejvyšší objem v historii. Kapacita solárních zdrojů se zvýšila o přibližně 17 GW, tj. dvojnásobným tempem oproti předchozímu roku. Mezitím ekonomika pokračovala v přesunu od fosilních k obnovitelným zdrojům: v roce 2019 se energie z větrných (ve Velké Británii) a solárních (v Portugalsku) zdrojů dražila za rekordně nízké ceny, v obou případech pod úrovní velkoobchodních cen. Evropská větrná a solární sdružení očekávají zrychlování v instalaci nových zdrojů.

5) V roce 2019 se dvě další evropské země zavázaly odstoupit od uhlí

Řecko a Maďarsko přestanou vyrábět elektřinu z uhlí do roku 2028, respektive 2030. Nejpozději v roce 2030 tak bude 20 z 28 zemí EU nezávislých na uhlí. V roce 2019 také vznikla česká uhelná komise, která by měla navrhnout termín ukončení využívání uhlí v Česku.

Termíny odstoupení od uhlí a zbývající kapacity uhelných elektráren:

Chcete v Česku také udržitelnou a bezemisní energetiku?
Podpořte zelené finančním darem