Havárie na řece Bečvě měla katastrofální důsledky: úhyn ryb a poškození makro a mikrofauny v délce téměř 40 km významného vodního toku. Původce havárie není ani po šesti měsících vyšetřování policii znám. „Je to 6 měsíců od havárie na vodách řeky Bečvy. Uhynulé ryby jsou posbírány a kyanidy odtekly, ale pachuť toho, co se stalo a jak postupovaly orgány státu, bohužel zůstává,“ říká místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová, senátorka za přerovský obvod, kterým Bečva protéká.
Postup státních orgánů při zjišťování zdroje havárie a záchranných pracích vzbuzuje řadu pochybností u odborníků i široké veřejnosti. „Pochybnosti nad postupem policie a České inspekce životního prostředí spíše rostou, soudní znalec který zpracovává posudek se ukázal jako velmi nevěrohodný. V naší výzvě Spravedlnost pro Bečvu voláme po nápravě nedostatků v zákonech, aby se podobné situace v budoucnu neopakovaly. A v tomto směru se věci posouvají dopředu,“ říká spolupředseda Zelených Michal Berg.
Nejde totiž „jen“ o Bečvu. Na povrchových tocích u nás se každým rokem stane kolem stovky chemických havárií. Ohrožují a poškozují životní prostředí, závažnější z nich mohou mít dopady na kvalitu pitné vody, zdraví a životy lidí.
„Odborný tým senátorky Jitky Seitlové, ve kterém jsem působil, připravil podrobnou analýzu nedostatků v jednotlivých zákonech. Z ní vyplývá 14 konkrétních doporučení, co by se mělo změnit. Jako Zelení například navrhujeme zavedení nepřetržitého monitoringu kvality vody v řekách, jako je tomu v Německu nebo v Nizozemí,“ doplňuje Michal Berg.
Analýza havárie na Bečvě expertní skupiny, sestavené místopředsedkyní Senátu Jitkou Seitlovou, odhalila slabiny v systému zvládání mimořádných událostí na vodách orgány státu. Níže uvedené hlavní teze předkládaných legislativních změn se týkají zejména nápravy nyní nejasného stanovení povinností orgánů státu a vyloučení zdvojených kompetencí, nedostatečných právních podmínek a metodických postupů pro zneškodňování havárií a vyloučení nejistot náhrad škod třetím osobám pomáhajícím při zneškodňování havárie.
„Uvedené body budu prosazovat do praxe, jak prostřednictvím Ministerstva životního prostředí, tak formou senátních a poslaneckých pozměňovacích návrhů,“ dodala senátorka Jitka Seitlová.
Doporučení expertního týmu k efektivnějšímu zvládnutí podobných katastrof jako se stala na Bečvě
- Změnit současné „oprávnění“ operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému k varování obyvatelstva o haváriích na vodách na povinnost varování v případech ohrožení životů, zdraví, majetků, životního prostředí, a to při riziku z prodlení neodkladně.
- Zavedení principu, že v případě pochybností je nutné vždy k varování přistoupit.
- Doplnění povinnosti subjektu, kterému byla nahlášena havárie na vodách, informovat neodkladně dotčené obecní úřady.
- Veřejný registr všech havárií na vodách se stanovením výčtu povinných údajů.
- Stanovení vodoprávního krajského úřadu jako primárně příslušného k zneškodňování havárií v rámci IZS s možností následného pověření obce s rozšířenou působností pro menší havárii nepřesahující území její působnosti.
- Ze zákona o vodách vypuštění nevhodného odkazu „přiměřenosti postupu“ jako u povodní a stanovení systému zákonných postupů a povinností orgánů státu při havárii na vodách.
- Stanovení pravidel územní příslušnosti vodoprávního krajského úřadu k řešení havárie přesahující území jednoho kraje.
- Jednoznačné stanovení pozice a oprávnění vodoprávního úřadu vydávat v oblasti ochrany vod závazné pokyny veliteli zásahu IZS řídícímu a koordinujícímu likvidační a záchranné práce.
- Vyloučení zdvojených kompetencí vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí.
- Doporučujeme zvážit možnosti uložení provedení opatření třetí osobě v případech rizika prodlení i zrychlenými postupy mimo správní řízení, včetně možnosti finanční kompenzace takto uložených opatření.
- Doplnění zákona o výslovné stanovení orgánu odpovědného za provádění řádného průzkumu havárie včetně odběru vzorků a zajištění materiálního a technického zabezpečení pro odběry vzorků.
- Doplnění zákona o princip vzniku nároku na náhradu nákladů vzniklých při provádění opatření uložených třetí osobě již jejich vynaložením.
- Povinnost složek krajských IZS o vzájemném operativním informování se, pokud mimořádná událost přesahuje hranice krajů.
- Povinnost všech orgánů státu a veřejné správy vést záznamy kdy, komu a co bylo sděleno při zjištění havárie a záchranných a likvidačních pracích.