Marek Výborný, ministr zemědělství za KDU-ČSL se nechal slyšet po jednání krizového štábu, že „kdyby ekologičtí aktivisté nebrzdili výstavbu přehrady Nové Heřminovy, škoda způsobená povodněmi v Krnově a Opavě, by byla nesrovnatelně menší“, jak uvedl server Novinky.cz. Na sociálních sítích a v diskuzích se ihned strhla lavina nenávisti směřovaná na „aktivisty“.
„Je naprosto nepřijatelné obviňovat ekology, neziskové organizace či prostě plošně “aktivisty”, a současně povodněmi postižené obyvatele vesnice v Jeseníkách, z podílu na současné tragické situaci, kterou podle ministra a některých médií měli zapříčinit tím, že vystupovali proti stavbě přehrady Nové Heřminovy. Byť by to bylo neohrabané vyjádření.“
Fakticky je nutné říct, že celý proces projednávání přehrady probíhá v souladu s naším právním řádem a stavebním řízením, do něhož mají právo vstupovat dotčení aktéři, tedy třeba i obce, občané či spolky. Nadto přehradu sami místní obyvatelé odmítli v demokratickém referendu.
Vyjádření ministra, při pohledu do komentářů pod články nebo na sociálních sítích, jen podněcují další nenávist ve společnosti. A nepřináší ani lepší porozumění tomu, co naše krajina skutečně potřebuje, aby byla odolnější vůči extrémním projevům počasí, kterým budeme čelit čím dál tím častěji.
Přehrady určitě mají v ochranném systému své místo, ale pro svou vysokou cenu a komplikovaný proces stavby, jak se právě ukazuje i na příkladu Nových Heřminovů, nemohou být jediným diskutovaným řešením. Chci proto pojmenovat dva přístupy, o kterých bychom se měli v souvislosti s povodněmi bavit místo ukazování prstem špatným směrem.
Nutně potřebujeme především:
1) ZDRAVOU PŮDU – nezničenou nešetrným hospodařením, těžkou technikou a nadužíváním chemikálií. Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP) by zdravá půda zadržela v krajině až o 40 % víc vody. Tzn. až 3 miliardy m3 vody, které by zadržela zdravá krajina, by neodtekly do řek a následně do měst. Naše půda ale takto zdravá není. To je fakt, který ministr nezmiňuje a nekoná podle nás dost pro to, aby zdravější byla.
2) ZADRŽOVAT VODU V KRAJINĚ CELOROČNĚ – přírodě blízká opatření na zadržení vody v krajině, od malých hrázek přes tůně po suché poldry, které jsou levnější, lépe přijímaná, nemusí kvůli nim nikdo bourat lidem domovy, a v době sucha a horka pomáhají v ochlazování krajiny pro všechny, kteří v ní žijí. Jsou také prevencí sucha, které českou krajinu ohrožuje ze všech dopadů klimatické krize nejvíc.
“Ministři zemědělství stávající vlády dlouhodobě odkládají a změkčují ekologické dotační podmínky pro hospodaření na zemědělské půdě, které mají bránit erozi a aktivně zadržovat vodu v krajině. Ještě před samotnými povodněmi na začátku září bylo letos zaznamenáno přes 440 erozního události, tj více než kterýkoli předchozí rok. Ministr Výborný na tento stav reagoval odložením požadavků na účinnější protierozní ochranu. Eroze půdy podle odhadů VÚMOP republiku jen letos stála 15 miliard korun,” dodává k tématu Matěj Pomahač, člen předsednictva Zelených.
„Můžeme tedy podle stejné logiky jako ministr říkat, že za 40 % dnešních povodní může Agrofert nebo přímo Ministerstvo zemědělství?,“ ptá se předsedkyně Zelených, Magdalena Davis.
Teprve po vyčerpání plného potenciálu krajiny by měly přijít na řadu náročná a nákladná technologická řešení v podobě přehrad. Za rok lze podle propočtů VÚMOP navýšit retenční kapacitu půdy až o jednu miliardu m3 vody. Ano, za JEDEN ROK. Nikoli za desítky let, což je obvykle doba projednávání výstavby jedné přehrady.
Ministr tímto zpochybňuje současný právní řád a demokratický proces. Nezbývá než doufat, že se podobně neprojeví i při projednávání zákona o lobbingu.