V listopadu jsme upozornili na pochybnou kampaň Agrární komory „žeru maso“. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se teď ve výroční zprávě zaměřil na další pochybné kampaně, které platí Ministerstvo zemědělství.

NKÚ se zaměřil na další kampaně, ať už financované za použití evropských peněz (Mléko a mléčné výrobky, velké PLUS pro vás, Kvalita z Evropy – Chutě s příběhem), nebo z našeho rozpočtu: Brambory zdravá zelenina, Naskoč na mléčnou vlnu, Náš modrý mák.

NKÚ nalezl závažné chyby v propagačních programech spolufinancovaných z prostředků EU. Jednalo se zejména o nedostatky v zadávání veřejných zakázek, kdy příjemci vybrali dodavatele bez výběrového řízení nebo byla uzavřena smlouva na vyšší než vysoutěženou cenu.

V programech spolufinancovaných z prostředků EU oslovila Agrární komora přímo tři agentury a vybrala dodavatele služeb pro tříletý program „Bílé plus“ v hodnotě 11 mil. Kč bez otevřené soutěže, ačkoli měla podle zákona povinnost zakázku vypsat. Výše uvedeným porušením zákona o veřejných zakázkách vznikla nesrovnalost až do výše 10 milionů korun.

Další příklad: Potravinářská komora ČR u programu Kvalita z Evropy – Chutě s příběhem zvolila otevřené výběrové řízení s předpokládanou hodnotu zakázky ve výši 90 mil. Kč bez DPH. Na základě hodnocení 6 nabídek byla vybrána nejvhodnější nabídka s cenou 84 882 842 Kč bez DPH.

Komora nicméně uzavřela s vybraným uchazečem „smlouvu o dílo a licenční“ s cenou ve výši 95 707 815 Kč bez DPH. Uzavřená smlouva se tedy v částce za plnění předmětu zakázky výrazně lišila od nabídkové ceny, která byla stanovena jako „nepřekročitelná“.

Další výtky se týkaly vyhodnocení dotací. MZe mělo provádět vyhodnocení jednotlivých podprogramů. V předložených hodnoceních za roky 2019–2020 však nejsou uvedeny dosažené hodnoty jednotlivých indikátorů, uvedeno je pouze obecné vyhodnocení, že stanovené indikátory byly naplněny.

MZe tak u poskytování peněžních prostředků nestátním neziskovým organizacím či svazům jako Agrární nebo Potravinářská komora v oblasti propagace zemědělských produktů a potravin nemělo přehled o přínosech a dopadech podpor jako celku.
Další výtky se týkaly podpor malým zemědělcům. Kontrola NKÚ ukázala, že ačkoliv podpora měla podle Programu rozvoje venkova směřovat přednostně na mikro-, malé a střední podniky, resort zemědělství pro ně žádný národní dotační program v letech 2018–2021 nepřipravil.

Zato vyhlásil program na zvyšování konkurenceschopnosti pro velké zpracovatelské podniky, z něhož jim v kontrolovaných letech vyplatil 1,7 mld. Kč.

V případě evropských dotací nastavilo MZe podmínky čerpání tak, že malé a střední podniky měly zájem pouze o jednu ze čtyř investičních operací. Výsledkem bylo, že podporu z národních a evropských zdrojů každoročně čerpaly především velké firmy s mnohamilionovými zisky.

MZe také nesledovalo a nevyhodnocovalo hospodárnost, účelnost ani přínosy národních dotací. Při poskytování evropských prostředků neověřovalo, zda podpořené projekty přinesly požadované inovace, nebo zda se jednalo o pouhou výměnu strojů, zařízení a technologií.

U velkých podniků se posuzovala nezbytnost dotací pouze formálně. Umožnilo se tak těmto podnikům, které vykazovaly mnohamilionové zisky, každoročně čerpat finanční podporu na modernizaci a obnovu technického vybavení, i když by podniky investice realizovaly i bez státní podpory.

Tím, že MZe nedefinovalo žádné ukazatele výsledku či dopadu, nelze rovněž posoudit, zda došlo ke zvýšení kvality zpracování produktů a zda se zvýšila konkurenceschopnost našich podniků na evropském trhu.
Zkrátka, stovky milionů se v tomto sektoru vynakládají extrémně neefektivně, často v rozporu se zákonem. Nedochází k potřebnému sledování, zda ty vynaložené peníze k něčemu pomohly. A jak jsme viděli vloni, pochybné kampaně jako „žeru maso“ stále pokračují.

Nelze než zopakovat, a na základě zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu to ještě rozšířit: Ať si producenti nejen masa platí své kampaně sami.