Policie ve čtvrtek oznámila, že nalezla kanalizační výpust, ze které se do řeky Bečvy dostal nebezpečný kyanid, který ji otrávil. Nachází se v katastru Juřinky, což je místní část Valašského Meziříčí. V tomto místě ústí do Bečvy cca 15 kilometrů dlouhý kanál, který sem od osmdesátých let odvádí odpadní vody z areálu bývalé Tesly Rožnov. „V tomto místě tak je potřeba hledat původce otravy. V areálu bývalé Tesly působí i firmy, které ve svém výrobním procesu používají kyanid, který otrávil téměř 40 km řeky Bečvy,“ uvedl spolupředseda Zelených Michal Berg, který situaci sledoval od pondělí přímo na místě. „Bezprostřední označení firmy DEZA jako viníka se mi nezdálo, ani místní rybáři, se kterými jsem mluvil, to neviděli tak jasně,“ dodal. Nyní je třeba počkat na definitivní závěry vyšetřování. „Lidé ale budou zklamáni z toho, že i když se viník najde, hrozí mu podle naší legislativy jen mírné tresty,“ vysvětluje Michal Berg.

Zelení upozorňuji, že náš právní takový čin v podstatě adekvátně potrestat neumí. V zásadě je možné očekávat pokutu ve správním řízení od České inspekce životního prostředí. V nedávné historii padla například pokuta 1,7 milionu korun za úhyn nejméně více než 8 tisíc kriticky ohrožených raků říčních v řece Doubravce po úniku pesticidů. Dále může být pachatel obviněn z trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti, kde je maximální sazba půl roku vězení nebo zákaz činnosti. Zde ale bude muset být prokázána hrubá nedbalost, „prostá“ nedbalost trestní odpovědnost nezakládá.

Pokud by lidé očekávali, že pachatel bude muset nahradit ekologickou újmu v penězích, tak budou zklamáni. Zatímco když bagrista překopne někomu kabel, tak následně zaplatí příslušnou vyčíslenou škodu, při poškození ekosystémů to neplatí. Zákon o životním prostředí totiž předpokládá, že při narušení nebo poškození ekosystému by měl pachatel situaci buď uvést do původního stavu, nebo ji přiměřeně kompenzovat. To se dá předpokládat například když někdo nedovoleně pokácí strom, tak je s přimhouřením obou očí náhradní výsadba někde jinde takovou kompenzací. Jak ale kompenzovat mrtvou řeku?

Co třeba penězi, které si vyžádá její obnova? Zákon uvádí, že je možné nahradit ekologickou újmu v penězích – ale tady přichází ten háček. Nebo spíš pořádný hák. K takové náhradě neexistuje ani po téměř 30 letech prováděcí předpis, který by definoval, jak tu ekologickou újmu spočítat. Existuje sice zákon 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, ale ten je jen transpozicí evropské směrnice a mnoho případů neřeší, zejména pokud nejsou dotčeny chráněné druhy rostlin a živočichů.

V kostce: abychom se tedy nedivili, že i pokud bude pachatel nalezen, tak jeho trest za otrávení řeky, 30 tun mrtvých ryb a masivní zásah do ekosystémů bude značně neodpovídající. Bečva, to totiž nejsou jen ryby, ale i ledňáček říční, nejrůznější druhy vodních ptáků jako potápky nebo volavky, nebo například vydra, která přišla o potravu. To vše nejspíš zůstane nepotrestáno.

„Zelení budou v brzké době iniciovat zpřísnění trestů a doplnění české legislativy o nástroje, které umožní dostatečnou náhradu ekologické újmy v podobných případech. Život rybám v Bečvě to sice nevrátí, ale všichni, kdo nakládají s chemikáliemi, si budou muset dát mnohem větší pozor,“ uvedl Michal Berg.

Další informace:

– Kanál z areálu Tesly Rožnov do Valašského Meziříčí byl vybudován v osmdesátých letech, protože Rožnovská Bečva neměla dostatečné průtoky, aby do ní bylo možné vypouštět vodu z čističky odpadních vod v areálu Tesy.

– Z chráněných druhů se v Bečvě vyskytují mimo jiné střevle, ouklejka pruhovaná a kriticky ohrožený hrouzek Kesslerův.

– Jedná se o nejhorší únik chemikálií do řeky Bečvy od roku 1979, kdy Bečva zažila hned dvě havárie. Dne 24. 4. 1979 z nedostatečně zabezpečeného objektu galvanizovny a chybnou manipulací (neodbornou manipulací došlo k vystříknutí nepřímo ohřívané lázně na podlahu galvanizovny, obsluha podlahu spláchla a látka se dostala do kanalizace a netěsností v ní do Olšovského potoka) došlo k úniku mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy. V úseku 7 km došlo k totálnímu úhynu ryb, po nezbytnou dobu byl odstaven odběr vody pro Valašské Meziříčí. Koncentrace kyanidů v Bečvě byla 3,2 mg/l.

– Dne 18. 3. 1979 došlo k úniku 33,5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy (zhruba 4 km nad prameništěm Vsetín Ohrada). Byly zastaveny vodárenské odběry Vsetín, Jablůnka, Valašské Meziříčí a krátkodobě i Hranice a Přerov. Sanace prameniště Vsetín byla provedena vypouštěním závlahových rybníků a příkopů a proplachem čistou vodou z nezasaženého přítoku Bečvy. Vysoká postupová rychlost znemožnila jakýkoliv účinný záchyt (v Senici byl v době havárie průtok 15 m3/s) plovoucích ropných látek, vyšší průtok způsobil dostatečné naředění. Příčinou úniku (cisterny byly nepoškozeny) byla netěsná uzavírací víka v horní části cisteren, která nebyla po naplnění řádně uzavřena.

(informace o haváriích pochází z webu ČIŽP)