Jiří Drahoš, 1. místopředseda Senátu a dále senátoři Mikuláš Bek, Martin Krsek, Přemysl Rabas, Václav Láska a Jan Holásek, všichni zvolení s podporou Zelených, ve čtvrtek jednomyslně podpoří ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, známé jako Istanbulská úmluva. O její přijetí se dlouhodobě zasazuje i současná lídryně Zelených do evropských voleb Johanna Nejedlová. 

 

„Shrňme si fakta: každá třetí Evropanka za svůj život zažije násilí ze strany mužů. 

V Česku násilí ročně zažívá okolo 170 tisíc žen, v 73 % případů jsou jeho svědky děti – násilí se tak dotýká statisíců našich občanů. To není málo,” vyjmenovává Johanna Nejedlová, lídryně Zelených do evropských voleb a ředitelka organizace Konsent, která se od roku 2016 u nás věnuje právě prevenci sexuálního násilí. Nejedlová za své aktivity na tomto poli obdržela v roce 2019 ocenění Woman of Europe. „Významné jsou i ekonomické dopady vyčíslené na 4,8 mld. Kč, celkové náklady na činnost justice, sociální služby, sociální dávky apod., včetně ztrát z důvodu ekonomické neaktivity obětí, dosahují dokonce 14,5 mld. Kč ročně,” dodává. 

 

„Vážně mě už nebaví kulturní válka živená dezinformacemi, která zastírá pravou podstatu Istanbulské úmluvy, ta má zkrátka za cíl předcházet násilí a pomáhat obětem. Organizace pracující s oběťmi na nedostatky současného systému v prevenci a péči upozorňují již léta a nic se s tím neděje. Úmluva řeší konkrétní opatření, která reálně pomáhají obětem, jako je třeba daný dostupný počet lůžek v azylových domech nebo existence bezplatné telefonní linky, a přinesla by jistotu, že ta opatření vlády nezruší při nejbližších změnách politické situace nebo škrtech v rozpočtu,” popisuje hlavní přínosy přijetí úmluvy Nejedlová. 

 

Na tzv. istanbulské úmluvě je na symbolické úrovni inovativní především to, že popisuje násilí na ženách jako důsledek letitých nerovností v postavení žen a mužů a škodlivých stereotypů, a zavazuje státy k opatřením, které mají tyto stereotypy ve společnosti cíleně zmenšovat. 

 

Také spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis dlouhodobě podporuje přijetí úmluvy: “Ratifikací istanbulské úmluvy bychom se opět přiblížili mezi společenství těch států EU, které nejen že berou lidská práva vážně, ale taky aktivně prosazují jejich dodržování. Jako Zelení budeme takovou pozici Česka v Evropě vždycky zastávat,” komentuje význam čtvrteční hlasování v Senátu Magdalena Davis, která kromě Zelených aktuálně vede klimatické projekty organizace Člověk v tísni. 

 

Hlasování o Istanbulské úmluvě je posledním bodem programu schůze Senátu ve středu 24. ledna. Odehraje se ve světle současných událostí, kdy se společnost bouří proti rozsudku brněnského krajského soudu, který násilníkovi udělil podmínečný trest za prokázané opakované znásilňování nevlastní dcery. Ta se po rozsudku pokusila o sebevraždu. 

 

Proti tomutu rozsudku organizace Konsent a Amnesty International pořádají v úterý večer demonstraci před ministerstvem spravedlnosti, které se podle sociálních sítí ke dnešnímu dni hodlá zúčastnit na dva tisíce lidí. 

 

Fakta a související data o tzv. istanbulské úmluvě:  

  • Ministerstvo spravedlnosti zpracovalo analýzu připravenosti ČR přistoupit k úmluvě již v roce 2015. Analýza konstatovala, že právní řád ČR je v souladu s úmluvou a že ratifikaci bude vyžadovat drobné změny v trestněprávních předpisech.
  • V souvislosti s ratifikací není nezbytné provádět žádné legislativní změny. Opatření nelegislativní povahy obsažená v úmluvě vláda ČR naplňuje prostřednictvím pravidelných akčních plánu prevence genderově podmíněného násilí.
    • Úmluva v souladu s dalšími dokumenty Rady Evropy, OSN, judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a odbornými poznatky konstatuje, že ke celospolečenským příčinám domácího a sexuálního násilí patří společenské nerovnosti mezi muži a ženami. Tyto nerovnosti také mohou znesnadňovat situaci obětí (např. ekonomická závislost partnerky na partnerovi).
    • Úmluva upravuje povinnosti státu v oblasti prevence, pomoci obětem a postihu pachatelů. 
    • Konkrétně úmluva např. požaduje, aby státy podporovaly osvětové aktivity proti násilí (čl. 13), zajistily prevenci do vzdělávání (čl. 14), školily subjekty přicházející do styku s oběťmi (čl. 15), podporovaly programy pro násilné osoby (čl. 16), zajistily dostupnost služeb pro oběti (čl. 20) a bezplatné telefonní linky (čl. 24) či kriminalizovaly a postihovaly jednotlivé formy násilí (čl. 33 – 42). 
    • Úmluvu podepsalo 43 zemí Rady Evropy (všechny s výjimkou Ázerbájdžánu a Turecka – Turecko od úmluvy odstoupilo v roce 2021. Před vystoupení z RE proti úmluvě vystupovalo také Rusko).

 

  • Úmluvu ratifikovalo 37 zemí Rady Evropy (všechny s výjimkou České Republiky, Slovenska, Lotyšska, Litvy, Bulharska a Maďarska a těch, které úmluvu nepodepsaly). V roce 2022 úmluvu ratifikovala Ukrajina (během válečného stavu), Velká Británie a Moldavsko.

 

  • Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva (tzv. Benátská komise), která sdružuje nejvýznamnější ústavní právníky v Evropě. Benátská komise ve svém posudku z roku 2019 vyvrátila většinu z nejčastějších obav a mýtů (úmluva nezavádí tzv. genderovou ideologii, nezavazuje státy k zavedení manželství stejnopohlavních párů, monitorovací orgán GREVIO nemá nepřiměřené kompetence).
  • Členské státy, které úmluvu dosud neratifikovaly, se stávají předmětem mezinárodní kritiky – na úrovni Rady Evropy, EU i OSN. V lednu 2023 absolvovala Česká republika 4. cyklus univerzálního periodického přezkumu před Radou OSN pro lidská práva. ČR obdržela 242 doporučení – doporučení ratifikovat úmluvu patřilo vůbec k nejčastějším doporučením (ratifikaci ČR doporučilo více než 30 zemí).

 

Jak se k úmluvě staví česká veřejnost?

  • Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) realizovalo již 3 reprezentativní výzkumy názorů české veřejnosti na ratifikaci úmluvy (v letech 2018, 2019 a 2021).
  • Výzkumy CVVM ukazují, že 21 % veřejnosti ratifikaci úmluvy podporuje (12 % rozhodně podporuje, 9 spíše podporuje), 8 % je proti ratifikaci (4 % rozhodně proti, 4 % spíše proti). Zbytek veřejnosti (71 %) nemá na ratifikaci úmluvy názor. 
  • Odpor proti ratifikaci úmluvy v čase klesá – v roce 2018 bylo proti 13 % veřejnost, v roce 2021 jen 8 %. 

 

Kontakty: 

 

Johanna Nejedlová, lídryně kandidátky Zelených do evropských voleb 

tel. 722 018 115, johanna@konsent.cz

 

Kateřina Písačková, PR manažerka Zelených pro evropské volby 

tel. 731 539 575, katerina.pisackova@zeleni.cz