Zatímco ekonomické dopady vláních reforem jsou předmětem široké debaty, vládní škrty mají i konkrétní negativní dopady v oblasti ekologie. “Čeká nás zhoršení podmínek pro recyklaci, zdražení veřejné dopravy, méně výhodné opravy věcí nebo zdražení topení biomasou,” uvedl spolupředseda Zelených Michal Berg. “Zatím velkou neznámou jsou škrty v dotacích: není jasné, jakých oblastí se budou týkat, a jak dopadnou třeba na podporu obnovitelných zdrojů, adaptace na změnu klimatu nebo ekologizace zemědělství,” dodal. 

Zelení podotýkají, že zatím byly představeny jen tzv. tupé škrty, tedy plošné snižování rozpočtů. “Moderní stát by si měl být schopen stanovit priority a nastavovat systém zdanění nebo dotací podle nich. Vláda nazvala tento svůj balíček ‘Česko ve formě’. Zatím to vypadá, že ta forma, do které nás chce nacpat, je celkem neekologická a zároveň její tvar nebyl úplně promyšlen,” komentuje to Michal Berg

Přehled dopadů vládních škrtů na ekologii:

Téměř každého se dotkne zvýšení DPH na veřejnou dopravu z 10 na 12 %. To po nedávné vlně zdražení jízdného a osekání slev pro studenty či důchodce opět znevýhodní veřejnou dopravu.

Negativní dopad bude mít jak na domácnosti, tak zejména na rozvoj recyklace a zpracování odpadů přesunutí sazby DPH na tyto služby na úroveň 21 %. Daňové zvýhodnění recyklace je přitom jednou ze důležitých podmínek jejího rozvoje. Paradoxem je, že vláda ruší opatření, které prosadili poslanci vládních stran STAN a Pirátů Krutáková a Elfmark.

Negativním směrem jde i přesunutí DPH za opravy jízdních kol, oděvů nebo obuvi do vyšší sazby. Je to neekologické i nesociální – namísto toho, abychom podpořili znovupoužívání věcí, stanou se opravy zase méně výhodné a lidé budou mít větší motivaci věc zahodit a koupit novou. V mnoha zemích jsou opravy kol zvýhodněné, a nedávno dokonce EU umožnila do snížené sazby DPH zařadit i prodej a půjčování kol a elektrokol. Česko jde bohužel opačným směrem a opravy se zdraží.

Do vyšší sazby DPH bylo přeřazeno také palivové dříví, štěpka, piliny nebo pelety a brikety z nich. To zvýší náklady na vytápění biomasou, bude více lidi motivovat k pálení odpadu a také vyžene do lesů více lidí sbírat dřevo načerno.

Dobrým směrem, ale nedostatečně jde návrh na zvýšení poplatků za dobývání uhlí nebo nerostů. Ve stejný den bylo oznámeno, jak mají energetické fosilní firmy obří zisky a ty si generují také tím, že jim stát umožňuje těžit za výhodných podmínek.

Podobně je to se zdaněním nafty. Vláda sice vrátí daň do podoby před válkou na Ukrajině, ale stále ne do podoby před daňovým balíčkem v roce 2020. Daňová podpora nafty je přitom z mnoha důvodů – ekonomických i ekologických – nežádoucí.

Zvýšení daňové sazby na živé rostliny, semena a podobný sortiment způsobí, že ozeleňování měst či obcí nebo doplnění nejrůznějších stavebních záměrů bude dražší. V době, kdy je potřeba podpořit adaptace měst na změny klimatu se nejedná o dobrý krok.

Se zvýšením DPH na všechny nápoje se dají očekávat komplikace u rostlinných alternativ mléka. Zatímco klasické mléko je potravina a bude v nižší sazbě, dá se očekávat že rostlinné „mléko“, které se už nyní prodává například jako „ovesný nápoj“ bude ve vyšší sazbě.

Vydali jsme také naše vyjádření k ekonomickým dopadům vládních reforem: „Půl kroku vpřed, dva kroky zpět: návrhy reformy neřeší daňovou nespravedlnost“