Soudem uznané alimenty nechodí včas nebo vůbec téměř v každém druhém případě. „Průměrný dluh na výživném se pohybuje kolem 90 tisíc korun a jeho vymáhání trvá 36 měsíců,“ uvedla pro server lidovky.cz Asociace neúplných rodin.
Situaci měl pomoci řešit zákon o zálohovaném výživném, který před rokem ve vládě prosadila bývalá ministryně sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. Jeho zavedení však Sněmovna už nestihla projednat.
Její nástupkyně Jaroslava Němcová uvedla, že tento systém odmítá. „Jsme znepokojeni a zklamáni zamítavým postojem ministryně práce a sociálních věci v demisi k zálohovanému výživnému. Odmítáme, aby děti nesly odpovědnost za nezájem jednoho z rodičů a potýkaly se tak s chudobou,“ říká 2. místopředsedkyně Zelených Petra Jelínková.
Smyslem zálohovaného výživného je podpořit rodiče s dětmi v situaci, kdy druhý rodič neplatí soudem uložené výživné. V takovém případě by výživné nejprve vyplatil stát a následně by je sám vymáhal od rodiče s vyživovací povinností. Návrh zákona cílil na podporu neúplných rodin v tíživé sociální či ekonomické situaci. Nárok na zálohované výživné tudíž připouštěl jen domácnostem s příjmem nižším než je 2,7 násobek životního minima.
„Je hezké chtít zlepšit vymahatelnost práva a pracovní podmínky rodičů samoživitelů – v tom jsou Zelení s novým vedením MPSV za jedno. Samo o sobě to však nestačí. Zkušenost z terénu jasně ukazuje, že pro tisíce dětí a matek (z 90 % se totiž v samoživitelské roli ocitají právě ženy) je taková životní situace velmi naléhavá a zničující. Každý den v této situaci je dlouhý a otevírá dveře dalším rizikům,“ doplňuje Jelínková.
„Zelení považují práva dítěte a povinnosti rodičů za nezpochybnitelné, a proto pokládají institut zálohovaného výživného za důležitou a nezbytnou podmínku k napravení závažné strukturální chyby,“ doplňuje socioložka a členka Zelených Michaela Trtíková Vojtková.
