Zelené strany v Evropě vydaly společné prohlášení. Česká Strana zelených se k němu také připojuje: „Snad nikdy dříve nezasáhla krize těchto rozměrů za tak krátkou dobu tolik lidí po celé planetě. Naše společnost stojí před výzvou, která nemá obdoby, a celé lidstvo se jí musí společně postavit čelem. Nikoli nacionalismus nebo sobectví, ale jedině solidarita a spolupráce na všech frontách mohou zajistit, že z této krize vyjdeme silnější a moudřejší. Nesmíme nikoho hodit přes palubu. Musíme se semknout a zůstat lidskými.“
My, evropští Zelení, jsme připraveni společně s vámi čelit pandemii.
Přejeme mnoho sil všem, kteří se nakazili virem a bojují o své životy, i jejich rodinám a přátelům. Sdílíme smutek všech pozůstalých, kteří kvůli tomuto onemocnění ztratili své blízké.
Chceme vyjádřit hluboký vděk a uznání všem, kteří riskují své životy při péči o lidi nemocné s COVID-19. Jejich přínos naší společnosti je nedocenitelný a nebude zapomenut. Stejně tak patří velký dík všem pracovníkům a pracovnicím, kteří a které pro nás zajišťují nezbytné služby a přitom denně riskují své zdraví.
Smekáme před iniciativami obyčejných lidí a spolků napříč Evropou, před jejich nápady a kreativními řešeními, které veřejnosti pomáhají vyrovnat se s novou každodenní realitou. Velice si ceníme také role místních samospráv a úřadů, které stojí při řešení současné krize v první linii.
Vítáme všechny projevy solidarity, kterých jsme svědky napříč zeměmi a regiony. Zároveň nás však mrzí nedostatek empatie ze strany členských států EU, kterou v průběhu krize projevily zejména vůči Itálii, jejíž žádost o zdravotnický materiál zůstala bez odezvy, a vůči Španělsku, které je taktéž těžce postižené současnou situací. Žádáme všechny členské země a instituce EU, aby se spolu s dalšími evropskými státy koordinovaly a zajistili co možná nejstrategičtější výrobu a efektivní využití zdravotnického materiálu, výměnu informací a odborných znalostí, hospodářskou podporu, jakož i volný pohyb zboží tak, aby nedocházelo k nedostatku při naplňování základních potřeb.
Soukromý sektor při řešení této krize mnohokrát prokázal pohotovou reakci a kreativitu. Avšak i zde jsme svědky pokusů o získání nepřiměřených výhod a zneužití oprávněné úzkosti obyvatel. Důrazně nesouhlasíme zejména s jakýmikoliv pokusy o hromadné shromažďování osobních údajů, ať už se jedná o soukromé nebo veřejné instituce.
Uvědomujeme si, že vlády zemí EU dělají vše pro to, aby našly nejlepší způsob, jak zdravotní krizi i její sociální a ekonomické důsledky překonat. Kdekoliv jsou Zelení ve vládě nebo v opozici, vynakládáme k dosažení těchto společných cílů veškeré úsilí.
Díváme se však se znepokojením na jednostranné kroky některých zemí EU v souvislosti s nouzovými opatřeními. Jakákoliv omezení základních lidských práv musí být uplatněna pouze na nezbytně nutnou dobu a v míře, která bude efektivní v boji proti nákaze, avšak nikoli nepřiměřená. Jsme velmi znepokojeni pokusy některých vlád těžit z pandemie politické body. Tato krize nesmí být zneužívána jako záminka k odstranění demokratických pojistek a narušení rovnováhy či sociálních a pracovních práv. Vlády se ze svých kroků musí veřejnosti zodpovídat a mimořádné pravomoci by měly být uplatňovány v dobré víře.
Vítáme závazky přijaté na úrovni Evropské komise a Evropské centrální banky učinit „cokoli bude třeba“ pro zmírnění hospodářských a sociálních důsledků této krize – zejména pokud jde o pozastavení Paktu stability a růstu, stejně jako plánu kvantitativního uvolňování ECB. Jsme však přesvědčeni, že je potřeba jít ještě dále. Požadujeme zejména finanční pomoc prostřednictvím dotací a půjček s nízkými úroky, bez politicky nebezpečných podmínek, pro členské státy nejvíce zasažené pandemií. Vlády a instituce EU by měly spolupracovat na naléhavém zřízení euro-dluhopisů, které by pomohly navýšit potřebné finanční prostředky na opatření v oblasti zdraví a obnovy ekonomiky.
Dále naléhavě žádáme členské státy a EU, aby se koordinovaly v přijetí opatření, které zabrání masivním ztrátám zaměstnání a stabilizují příjmy pracovníků, především těch nejzranitelnějších. Okamžitě po koronakrizi budeme potřebovat investiční balíček, zaměřený na malé a střední podniky a živnostníky, který jim pomůže nasměrovat naši ekonomiku k sociálně-ekologické transformaci.
Jsme si vědomi celosvětového rozsahu této krize a solidarity, kterou již mnohé mimoevropské země nabídly těm evropským. Stejně tak se solidarita EU nesmí zastavit u evropských hranic. EU musí poskytnout potřebnou humanitární pomoc a zdravotnické zdroje především zemím tzv. globálního jihu. Evropa musí v největší možné míře spolupracovat s WHO a dalšími mezinárodními institucemi na vyvinutí účinné lékařské obrany před pandemií (společný výzkum vakcín apod.) a sdílení výsledků těchto výzkumů.
Domníváme se, že při řešení krize bychom se měli řídit těmito pravidly:
1. Musíme se společně postarat o to, aby nikdo nezůstal opomenut, zejména ti kdo jsou nejzranitelnější a na okraji naší společnosti. Naše krizové řízení by v žádném případě nemělo prohlubovat sociální nespravedlnost a vyloučení. V první řadě se máme za to, že řešení pandemie by nemělo bránit EU a jejím členským státům, aby spolu s dalšími evropskými zeměmi urychleně podnikly akci s cílem zmírnit zhoršující se situaci v uprchlických táborech na řeckých ostrovech. Uprchlické tábory musí být evakuovány, aby byl zajištěn bezpečný přístup všech lidí ke zdravotní péči, karanténě a dalším opatřením proti koronaviru.
2. Účinná a trvalá reakce na krizi vyžaduje společnou akci. Ochrana životů znamená opustit úzce vymezené národní či hospodářské zájmy. V tomto smyslu sice oceňujeme dosavadní koordinační úsilí orgánů EU, ty ale nyní musí převzít vedoucí roli.
3. Čelit krizi s úspěchem vyžaduje přemýšlet a jednat mimo zaběhnuté stereotypy, zejména pokud jde o makroekonomickou politiku. Organizace, zákony, pravidla a postupy musí sloužit praxi každodenního života, ne naopak.
4. Veřejné, bezplatné a dobře financované systémy zdravotní péče jsou a musí zůstat páteří našich sociálních států. EU by měla usilovat o větší spolupráci mezi nimi a hledání nástrojů na jejich podporu a rozvoj. Chceme, aby se z této krize stal výchozí bod pro větší evropskou integraci, směřující k silnější, zelenější a sociálnější Evropě.
Nenechme se mýlit: způsob, jakým zvládneme tuto krizi, schopnost se zkoordinovat a vzájemně si pomoci, buď společný evropský projekt a demokracii jak ji známe nenapravitelně poškodí, anebo může naopak oboje posílit.
Jsme přesvědčeni, že jakmile překonáme tuto krizi, již se nebude možné vrátit ke stavu před ní. Neměla by z ní být ani záminka pro tvrdou politiku utahování opasků, jako se to stalo po globální finanční krizi. Stejně jako změna klimatu, která zůstává naléhavou existenční výzvou, virová pandemie hluboce zpochybňuje způsob, jakým obýváme tuto planetu, jak je naše společnost organizována, i řadu zaběhnutých praxí. Více než kdy jindy potřebujeme nové směřování. V tomto ohledu krize COVID-19 jen podtrhla akutní potřebu transformačních iniciativ, jako je ambiciózní European Green Deal, a masivních investic do kvalitních veřejných služeb, zejména v oblasti zdravotnictví. Pouze tak může současná krize vést ke spravedlivější, udržitelnější a demokratičtější společnosti.