Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), spravovaný ministerstvem průmyslu, umožňuje čerpat 20 miliard korun na úspory energií ve výrobě. Integrovaný regionální operační program (IROP) pod MMR další 17 miliard na zateplování. K tomu ještě skoro 14 miliard pod životním prostředním. To jsou všechno peníze, o které Česko může přijít, stát je totiž zřejmě nebude umět čerpat. Včera to uznala vláda, když schválila zprávu o dosahování národních cílů v oblasti energetické účinnosti MPO, která kritiku obsahuje.
“Až padesát miliard na úspory energií může vyletět komínem. Úspory totiž vládu nezajímají. Místo, aby se soustředila na to, jak snížit náklady domácností a firem na energie a jak pomoct životnímu prostředí – a to za evropské peníze, prolamuje limity těžby hnědého uhlí a plánuje nové jaderné reaktory,” říká Matěj Stropnický, předseda Zelených. Je známo, že každá miliarda veřejné podpory investovaná do energetické modernizace domů vytvoří až tisíc pracovních míst a vrátí se státu zpět ve výši jedné miliardy korun na daních, sociálním a zdravotním pojištění a nevyplacených sociálních dávkách.
“Investice do zateplování a energeticky šetrných budov mají lepší přínos pro ekonomiku než vysoce riskantní mnohasetmiliardová investice do dalších reaktorů v Dukovanech či Temelíně. Vytvářejí totiž nová pracovní místa, snižují závislost země na dodávkách plynu a ropy a prospívají i životnímu prostředí,” dodává Hana Konvalinková, členka předsednictva Zelených.
Energetická náročnost českého hospodářství je více než dvojnásobná oproti průměru EU. Znamená to horší konkurenceschopnost našeho průmyslu, vyšší účty lidí za energie a větší znečištění například ovzduší. Zelení proto požadují opětovné zřízení České energetické agentury jako odborného koordinačního centra podporujícího výkon veřejné správy v oblasti úspor energie, energetické efektivity a využívání obnovitelných zdrojů energie. V Evropě existuje síť 24 energetických agentur, naše země mezi nimi chybí. Za vlády ODS byla tato agentura jako nepotřebná zrušena, což byla zjevně chyba.
Vláda se v programovém prohlášení zavázala podpořit snižování energetické náročnosti průmyslu, masivní zateplování veřejných i soukromých budov a využívání energeticky účinných technologií a spotřebičů. Autoři předkládané zprávy ovšem upozorňují na to, že tento slib zůstal jen na papíře. Co je horší, vláda podle nich svých postojem dává nepřímo signál soukromému sektoru, že investicím do energetických úspor nedůvěřuje.