Evropská unie uvažuje o zastropování zemědělských dotací, které může z evropského rozpočtu obdržet jeden zemědělský podnik, jak informuje například časopis Respekt. Zelení s navrhovaným zastropováním souhlasí.
Již v roce 2011 prokázala vědecká studie na Mendelově Universitě v Brně, že přímé dotace na hektar mají v České republice pozitivní vliv na zisk zemědělců a negativní vliv na zemědělskou produkci. Pokud tedy budeme věci nazývat pravými jmény, pak velké agro-koncerny jsou továrnami na peníze z dotací EU – čím větší továrna (tedy plocha zemědělské půdy), tím více peněz pro jejího vlastníka. Tyto obří zemědělské podniky přitom vyrobí méně, než by musely vyrobit v tržním prostředí. Není tedy pravda, co říká ředitel Agrární komory Zdeněk Jandejsek, že zastropováním dotací na hektar by v ČR klesla zemědělská produkce.
Pokud by k tomu vůbec došlo, byl by to jev pouze přechodný, po kterém by následovala stabilizace trhu v podobě zdravé konkurence, do které by se mohli zapojit i střední a malí zemědělci. Ti jsou v současné době na trhu diskriminováni, protože ačkoli jsou často schopni dlouhodobě vyprodukovat kvalitnější produkt, nejsou schopni konkurovat velkému množství méně kvalitního produktu za nízké ceny, stlačených velkými agrokoncerny nadužíváním pesticidů, průmyslových hnojiv a supertěžké techniky.
Magdalena Davis, 1. místopředsedkyně Zelených k tomu říká: „Ano, reforma společné zemědělské politiky EU v podobě zastropování dotací přímých plateb na hektar sníží zisky velkým agrárním podnikatelům. Tím však výčet negativ končí. Pro obyčejného občana by to naopak mohl být první krok ke kvalitnějším potravinám s menším obsahem jedů za stejné ceny. Pro malé a střední zemědělce by to mohl být první krok k fair play. A pro českou zemědělskou půdu by to mohl být zásadní krok k její záchraně.“
Předseda Zelených Petr Štěpánek uvádí, že „zemědělské dotace mají podporovat především rodinná hospodářství a produkci biopotravin. Dotovat velké hráče typu Agrofert je mrháním peněz daňových poplatníků.“