Senát dnes projednával oficiální zprávu vlády o stavu životního prostředí ČR. „Je zarážející, že stav přírodních ekosystémů se ve většině parametrů zhoršil nebo stagnoval. Vláda si ve vlastním dokumentu potvrzuje, že způsob, jakým se stará o naše životní prostředí, je alarmující,“ komentuje zjištění spolupředseda Zelených Michal Berg. Zpráva potvrzuje dlouhodobé problémy se suchem i se ztrátou biodiverzity. Podívejte se na podrobný výpis nejzávažnějších zjištění.

Čtení zprávy o stavu o životním prostředí za rok 2018 je neveselé. Zejména v kontextu sucha, jehož závažnost rok od roku roste. Už několik let to víme, ale vláda stále nemá uvěřitelný plán, jak snížit naši zranitelnost vůči postupujícím změnám klimatu. Zatím jen sype peníze do více či méně nahodilých projektů a plánuje betonové megastavby. Jak však zpráva konstatuje, naše krajina potřebuje především změnu v hospodaření.

Problémy životního prostředí směrem k suchu:

  • Nízká odolnost zemědělské krajiny a lesů vůči suchu a eroze půdy v důsledku dlouhodobě nevhodných způsobů hospodaření na lesní a zemědělské půdě. 56,7 % zemědělské půdy je ohroženo erozí, z toho 18 % extrémně.
  • Nevhodné osevní postupy a obhospodařování těžkou technikou způsobují zvýšenou míru eroze a utužování půdy
  • Nesprávné postupy hospodaření využívající minerální hnojiva a přípravky na ochranu rostlin v nepřiměřeném množství nebo v nevhodném období vedou ke znečištění podzemních vod i snížení kvality půdy
  • Podíl organické hmoty v půdě je nízký, a půda tak ztrácí schopnost zadržet vodu.
  • Nadměrné používání přípravků na ochranu rostlin (pesticidů a minerálních hnojiv), které ničí půdotvorné organismy (drobní bezobratlí)
  • Pěstování plodin prohlubujících erozi (např. kukuřice)
  • Absence krajinotvorných prvků (např. meze, remízky, biopásy)

Problémy biodiverzity

Zpráva potvrzuje také postupující ztrátu biodiverzity v důsledku dlouhodobě nevhodného hospodaření na lesní a zemědělské půdě. 
Ve stavu nedostatečném či nepříznivém se nachází 60,3 % evropsky významných druhů živočichů a 75,4 % evropsky významných druhů rostlin. 79,6 % evropsky významných stanovišť se nachází ve stavu nedostatečném či nepříznivém. Početnost populací lesních druhů ptáků dlouhodobě klesá, její hodnota byla v roce 2018 o 9,9 % nižší než v roce 1982. Početnost populací ptáků zemědělské krajiny se od roku 1982 snížila o 33,5 % (!), přičemž pomalejší trend poklesu v posledních letech je způsoben spíše vyčerpáním řady populací než reálným zlepšením situace. 


Hlavními důvody poklesu biodiversity i početnosti populace běžných ptáků jsou:

  • ztráta prostředí, ve kterém ohrožené druhy žijí (absence remízků a mezí)
  • nedostatek potravy pro hmyzožravé ptáky, zejména v důsledku nadměrného využívání přípravků na ochranu rostlin (pesticidy), kterými jsou zasaženy i necílové druhy hmyzu a ostatních bezobratlých živočichů
  • nevhodně načasovaná seč (hladovění hmyzu po seči/ mulčování kvetoucích rostlin)

Neschopnost vlády řešit stav krajiny udržitelným způsobem nejlépe ilustruje kauza přemnožení hrabošů: místo toho, abychom investovali „drobné“ do podpory přirozených predátorů hrabošů – dravých ptáků – tím, že do krajiny umístíme dřevěné berličky, ze kterých startují dravci k lovu, podporuje vláda finančně náročné sypání jedů na pole. Jedů, které krom hrabošů zabíjí také další zvěř i půdu samotnou.

Jak z toho ven?

Máme-li účinně čelit suchu, nesmíme dále pokračovat v zajetých kolejích. Musíme ozdravět českou krajinu. To bude vyžadovat:

  • používat méně pesticidů, které umrtvují půdu
  • obnovit více přírodních prvků v krajině (remízky, aleje, větrolamy, mokřady apod.), které sníží vysušování zemědělské půdy, sníží erozi a vrátí do krajiny život
  • zlepšit ochranu stromů proti kácení, stromy poskytují stín a pomáhají zadržet vodu, budeme-li je ve velkém kácet, ať už kolem silnic, železničních tratí nebo ve městech kvůli technickým sítím, bude se problém sucha zhoršovat

Ministerstvo životního prostředí musí hrát výrazně aktivnější roli, nejen rozdávat dotace na projekty, kterými se pak chlubí na vládních tiskovkách, ale především přicházet s ambiciózními návrhy na změny legislativy, které budou motivovat zemědělce a správce majetku ke změnám hospodaření a investicím do adaptačních opatření, které se jim vyplatí.